Příznaky a příčiny lupénky

Forma ložisková

Jde o červená, ohraničená ložiska se šupinami, která nejčastěji napadají část hlavy s vlasy, lokty, kolena, bederní a hýžďovou krajinu. Jde obvykle o místa, která jsou na kůži nejvíce mechanicky zatěžována, což je pro vznik lupénky typické. Nehty na rukou i na nohou mohou být žluté nebo důlkovité. Rozsev čerstvé psoriázy není na pohled hezký, ale plošky většinou nesvědí, ani příliš nebolí.

Forma kapkovitá

Vzniká hlavně u dětí a mladistvých a má malé projevy, někdy přirovnávané k dešťovým kapkám či slzám.

Forma inverzní

Vzniká v podpaží, na krku, pod prsy, v pupíku, tříslech, v oblasti přirození a konečníku. Jsou to silně červená, suchá či mokvavá ložiska, umístěna nejčastěji v kožních záhybech.

Forma pustulózní

Je zcela odlišná od předchozích forem. Jedná se o puchýřky na dlaních či ploskách nohou. Bývá obvykle provázena horečkou a zimnicí. Jedná se o těžký stav, vyžadující hospitalizaci.

Forma generalizovaná a erytrodermická

Je nejzávažnější formou, která vyžaduje hospitalizaci. Výskyt vyrážky je rozšířen po celém těle, vyrážka obvykle bolí a svědí. Současně je provázena zvýšenou teplotou či horečkou, zimnicí, dehydratací, ztrátou bílkovin a otoky.

Kloubní psoriáza

Postihuje převážně malé klouby na nohou a rukou. Prsty jsou oteklé, bolestivé a po ránu ztuhlé. Může však postihovat i velké klouby, jako je rameno nebo koleno, páteř, či měkké tkáně (šlachy a vazy). Tuto léčbu řídí revmatolog.

Příčiny lupénky

Příčina lupénky dosud není úplně známa, nicméně je považována za autoimunitní onemocnění, při němž se velmi rychle množí kožní buňky.

Vlastní bílé krvinky, tzv. T lymfocyty, se z důvodů dědičnosti a působením faktorů zevního a vnitřního prostředí aktivují. Vytvoří se kožní zánět, kožní buňky se množí, rychleji rostou a nedokonale rohovatí. Normální kožní buňka totiž vyzraje a na povrch kůže se dostane za cca 28 dnů, zatímco u psoriázy je to již za 4 dny, tedy 7x rychleji.

Mezi další vyvolávající faktory lupénky patří infekce dýchacích cest, poranění, hormonální vlivy a různé vnitřní choroby. Silným provokačním faktorem bývají i některé zevní podněty, jako např. stres, alkohol, spálení sluncem, nízké teploty, suchý vzduch nebo poranění kůže.